World Championship for ship models NAVIGA Section “С”
Jablonec nad Nisou, Czech Republic

… nad Nisou. To snad jen pro úplnost. Leč trhněme oponou.

Již co dítko jsem neholdoval ani hokeji, fotbalu, volejbalu (prý jsem míval dobrý servis), košíkové (to už vůbec ne!), nějaké běhání, athlétika - nic! Lyžování taky nic moc, až na Vé eŠ péčí své budoucí ženy slušně. Na kole jsem se však najezdil hodně, zahrál do sytosti kuličky, skákal gumu, na chatě badminton a v přehradě plavání, jo, jo! Takže vlastně až zas takový nesportovec jsem nebyl.

Ovšem úředně uznaným sportovcem jsem se stal v roce 1971, když jsem spolu s průkazkou Svazarmu dostal modelářskou sportovní licenci. V osmnáctém roku věku svého, to se psal rok 1975, stal jsem se svou účastí na mistrovství ČSSR sportovcem - jakým? Vrcholovým? V letech pozdějších přibyla účast na mistrovstvích Evropy, ba i světa. Takže asi tím vrcholovým! Takoví ti běžní sportovci, jako třeba athléti, lyžníci a jiní výše zmiňovaní, ti „makají“, trénují denně, mají individuální či kolektivní přípravu, trenéry, fyzioterapeuty, maséry, výživové poradce, mastiče a brusiče lyží … ba i doktory či psychology. Sportovci, o kterých se mluví a jejichž výkony lid hltá u televize a podrobně diskutuje v hospodách, jsou profesionálové, ergo, je to jejich práce, pobírají za to plat, a přesto jsou považováni za sportovce.

My sportující modeláři, tedy ti, kdož se organizovaně účastní soutěží všech úrovní a kdy některým bývá jejich sportovní činnost úředně neuznávána, jak ti jsou na tom?

Nejdříve to nejjednodušší – za svoji činnost nepobírají platu, na chléb svůj vezdejší si vydělávají ve zcela jiných profesích, jsou tedy amatéry a lze je s čistým svědomím označit za sportovce! A v dalším? Ve srovnání se „sportovci“ jsou vlastně chudáci. Tvrdě makají den po dni několik let, aby dosáhli kýženého výsledku, investují do vybavení, sebevzdělávají se, mají individuální přípravu. Peníze na svoji přípravu, na sport, berou z rodinného rozpočtu. Nemají každý den, každou hodinu této přípravy za prdelí žádného trenéra, fyzioterapeuta, maséra, výživového poradce, ba ani kdykoliv k dispozici doktora či psychologa. Tak kdo je na tom hůř?

A pak přijdou ty dny, kdy mají podat vrcholný sportovní výkon, zúročit několikaletou přípravu na něj. A pak někdo, kdo vůbec toto všechno neviděl snad ani z rychlíku, není toho ani schopen, řekne, že tento modelář je opravdu sportovec jen proto, že výsledek své přípravy předvede i v pohybu a ten co jej v pohybu nepředvede, že sportovec není. Přitom ten pohyb modelu je jen špička ledovce veškeré té přípravy!

Za ta léta, co jezdím na soutěže do Jablonce a i jinde po Evropě, jsem se nasportoval dosti. Náš sport se, stejně jako třeba šachy, realizuje v saku. U šachů to nevadí, u nás, modelářů soutěžících se stolními neplovoucími modely, to některým „moudrým“ hlavám vadí. A navíc se člověk doví, že za sportovce ony moudré hlavy považují pouze osoby do 50 let věku. Šlus! Dál si trhni nohou. Ty, člen sportovní organizace, podáváš vrcholné výkony na těch republikách, evropách, světech, ale podle nich asi jako sportující úředně nesportovec, i když podle zákona 115/2001 v pl. zn. O podpoře sportu plně vyhovujeme podmínkám §§ 1, 1a a 2! O věku ani slovo. Leč moudré hlavy rozhodly jinak.

Trhněme opět oponou, tentokrát zpět.

Jakožto úředně uznaný sportovec jsem byl skončen v roce 2007. Jsa tedy už dlouho úředně nesportujícím staříkem podávajícím sportovní výkony na vrcholových soutěžích, si můžu vlastně na téma sportování psát dle libosti. Pojďme se tedy podívat, jak já, úřední nesportovec jsem si zasportoval na 21. Mistrovství světa NAVIGA sekce C (4. Pořádaném klubem Admirál) v Jablonci na Nisou letošního září.

Spolu se svým podpůrným týmem jsem se bezproblémově přepravil týmovým vozidlem Škoda Citigo 55 kW na místo konání a ubytování celé naší výpravy. Podpůrný tým byl sestaven z vedoucího týmu, maséra, výživového poradce, psychologa a hospodáře, přičemž všechny tyto funkce zastávala moje žena.

Modely a já jsme byli bezproblémově zaregistrováni, modely předány pořadateli a my se odebrali do hotelu za účelem relaxace a regenerace po cestě a psychologické přípravy na zítřejší zahájení soutěží a také na správnou saturaci stravou a tekutinami. Po zahájení soutěžního klání jsme se začali seznamovat s konkurencí a odhadovali své možnosti na umístění. Tato fáze zabrala celé odpoledne, byla vyčerpávající, takže večer byl opět věnován relaxaci, regeneraci sil a řízené výživě. Další dny sestávaly jak z pobytu v soutěžním prostoru, kde byly stále posuzovány možnosti konkurence a realizována soudružská setkání. Zatímco skupiny rozhodčích se věnovaly své práci, my soutěžící jsme čas věnovali setkávaní s kolegy z národního repretýmu, se soupeři z ostatních národních týmů a utužovali soudružské vztahy. Taktéž jsme se zde setkávali s mnoha známými z těch všech let sportování v Jablonci. Bylo to náročné sportovní vypětí. Ve chvílích relaxace přímo na sportovišti, jsme sedíce sledovali všeobecný cvrkot a také, jak se ty tři mezinárodní „jury“ snaží. Já měl jury slovanskou: čech, polák, bulhar a ukrajinec. V rámci nutné relaxace, regenerace a obnovy psychických sil, jsme absolvovali procházky městem, sleduje, co se zde opět změnilo. Nezbytnou součástí obnovy sil byla i obnova spálených kalorií a doplňování tekutin. Pět dnů trvalo to vysilující sportovní vypětí. Mistrovství světa není žádná sranda!

Po pěti dnech náročných sportovních výkonů nastala v den šestý úleva – vyhlášení výsledků. Potlesky nebraly konce a někteří reprezentanti asijských republik se balili do národních vlajek. Ze všech padalo to těžké psychické napětí. Všichni zúčastnění soutěžící, a že tam úředních nesportovců byla většina, se chovali - normálně. Jen Rumuni, kteří zde měli 83 z 283 modelů, mě tak nějak s**li, stejně jako jistý Novák tak nějak s**l Pánaboha v otřepaném vtipu. Ale asi proto, že oni byli všude jako obr Koloděj a pořád na sebe hulákali. Při vyhlašování výsledků obsadili půlku kina a nikoho vedle sebe nechtěli pustit. Po slavnostním zakončení tohoto týdenního sportovního klání jsme si vyzvedávali modely a loučili se navzájem. Večer byl věnován relaxaci a regeneraci sil před zpáteční cestou.

Následujícího rána se opět týmovým vozidlem přesunuli domů a začal kolotoč přípravy na další  vrcholné sportovní výkony.

Ale jináč to byla perfektně zorganizovaná akce, plná přátelských setkání s dlouholetými známými, posezení s přáteli a vůbec pěkných chvil. Akce hojně navštěvovaná veřejností, ba dokonce i televize tam byly a nějaké ty noviny. Pořadatelům patří velký dík. Mám to rád – chodit mezi modely, prohlížet je, sbírat nápady … Příště zas rád pojedu. Možná, kdyby se ty moudré hlavy došly podívat a zajímaly se aspoň trochu o to, co odsuzují, možná by své mínění změnily. I když v dnešních časech v tomto státě …

21. MS NAVIGA sekce C, Jablonec 2023, přehled počtů

státy	počty	C1	C2	C3	C4	C5	C6	C7	C8
∑ 15	∑ 283	19	49	33	34	16	67	25	40
Česko	48	8	12	3	5	3	9		8
Slovensko	3						3
Maďarsko	2		1				1
Polsko	50	2	10	3	3		12	12	8
Německo	15	1	8	2			4
Holandsko	3		3
Itálie	6	5		1
Chorvatsko	7		1	2			2	1	1
Švédsko	1		1
Rumunsko	83		8	14	17	5	17	4	18
Bulharsko	13	1	2	1		1	3	1	4
Ukrajina	19	1	2	2	2		7	5
Uzbekistán	11			3		5	3
Kazachstán	4				1		3
Čína	18	1	1	2	6	2	3	2	1

 

PS: Tak mě v souvislosti s tím sportováním napadá, že podle moudrými hlavami nastavených kriterií by hornické brigády socialistické práce soutěžící, která vyrube za směnu víc uhlí, mohly být taky považovány za sportovní kolektivy. Brali za to plat, měli za sebou taky všelijaké ty „pomocníky“, výkon podávaly přímo na místě, taky měly publicitu, taky se to probíralo v hospodách … co?

Ing. Vladislav Janoušek
4. 10. 2023

 

autor článku spolu s podpůrným týmem